Zrozen uprostřed lesa

Na podzim roku 2021 jsem se rozhodla, že začnu psát blog a pustím se do online prostoru. Měla jsem touhu šířit proud inspirace o květinách, kvítkách a trvalkách, o stromech, keřích a zahradách, především těch přírodních, permakulturních a trvale udržitelných.  K naplnění této mé vize se mi jako vhodná jevila cesta plážově podnikatelská.

(pozn.: Pět kouzel zahrady bylo později vybráno mezi TOP 5 začínajících projektů.)

Velmi mě tahle online cesta lákala. Měla jsem jen pochybnosti, zda v online prostoru potkám někoho, kdo žije přírodní zahradou. Takový typický ekozahradník se od sociálních sítí drží dál. Soudě podle sebe a podle bubliny mých přátel.  Tak to je takový můj paradox. Čas ukáže, zda mě má intuice vede správně.

Cestu jsem tedy viděla už dlouho, ale na čem jsem si lámala hlavu, byl název. První dvě pojmenování propadla a neobstála ve zkoušce pravdivosti a autentičnosti. Název projektu Pět kouzel zahrady je až třetí a byl objeven jednou během velmi nevlídného dne na jaře 2022. Uprostřed lesa. 

Hledala jsem dlouho. Dokud jsem jen jezdila v terénu po zahradách, stála jsem sama za sebe. Jenže pak jsem chtěla jít i za vámi ven do prostoru internetu a to už si žádalo jakési pojmenování. Potřebovala jsem název projektu.

Padla určitě stovka návrhů. Půlka z nich byla obsazená, nebo podobná něčemu nebo někomu. Několik potenciálních zůstalo, ale žádné „super“ uvnitř mne se nekonalo. Nechala jsem to tedy nějakou dobu být a raději pracovala na obsahu.

Když nevíš, tak prostě něco zkus

Později, když došlo na zakládání profilů na sociálních sítích, a stále nebyl žádný horký favorit, zkusila jsem na to jít z druhé strany. Testovací režim. Založila jsem si Neobyčejnou zahradu a chvilku jsem se s ní zkoušela sžívat. Spontánně jsem do Neobyčejné zahrady přidala vlídnou zahradnici. 

V testovacím režimu po pár týdnech jsem začala pociťovat, že Neobyčejná zahrada ani vlídná zahradnice také úplně nevystihuje to, co dělám. Jsem spíše vlídnou průvodkyní, návrhářkou, designérkou, nežli zahradnicí. Cítila jsem, že potřebuji sdělit, že to, co já dělám a nabízím světu je svázané s přírodou. Roste si to ze Země a skrze mě.  Tak jsem přihodila ještě ZEMĚKOUSKY. 

Koketovat s několika najednou?

„A to byl ten okamžik, kdy muselo padnout nějaké rozhodnutí, kdo či co z toho jsem já.  Tušíte správně. Padlo vše staré a zrodilo se něco úplně nového  – zrodil se projekt Pět kouzel zahrady.“

Jak se to tak stalo? Jednou v sobotu jsem měla těžké ráno. Cítila jsem se mizerně. Děti mi přerůstaly přes hlavu. Kouzlo mé zahrady nezabíralo. Nedalo se jinak, než zatáhnout za záchrannou brzdu, všeho nechat a odejít do lesa. Bylo nevlídno a mrazivo. 

A já v sobě takový ten pocit, že už se mi nechce. Myšlenky o tom, kam bych tak před tím utekla. No, člověk neuteče. Někdy už není jiná varianta, než jít skrz. Přesně takový pocit, který ženy dobře znají, a který přichází v přechodové fázi porodu. Při posledním porodu jsem prožívala totální euforii až do té chvíle. V tom okamžiku euforie opadla a já bych nejraději šla na kafe. Jenže dítě chtělo ven :)

Zrozen uprostřed lesa

A jak jsem stoupala po kamenitém svahu a funěla nahoru, najednou zčistajasna TO přišlo. Pět kouzel zahrady. Hahá. To je ono. Vždyť to jsem vždycky chtěla. Takový jednoduchý název, malinko poetický, trochu záhadný, možná maličko s přesahem, a přitom nic okázalého.

Přátelé, víte, co se stalo na tom kopci?  Já vypnula hlavu a napojila se na svou vnitřní moudrost. A zrodil se název projektu, skrze který chci inspirovat krásou i užitkem, přirozeností, jednoduchostí a kouzelnou moudrostí přírody.  Dojalo mne to hluboce a rozvibrovalo to celou mou bytost.

Cestou zpět mi přišlo ještě tolik nápadů na články a sdílení, že jsem je nestačila diktovat své mobilní asistence. Takové to, jako byste vytáhli špunt z lahve a fůůůůů…

Pět kouzel zahrady

Nadšeně jsem psala kamarádkám, že už se to jako narodilo. Nejraději bych okamžitě všechny profily přejmenovala a předělala. Avšak nechám projít alespoň jednu noc, jelikož mne v dětství naučili, že ráno je moudřejší večera.

Ráno sednu k počítači a spontánně vytvořím logo projektu.  Zjistila jsem, jak to tak u mne bývá, že mé instinktivní činy předcházely uvědomění. Já už tu kytku, kytičku s pěti kouzly, použila o týden dřív, jako malou favicon na mém webu. Teď jsem ji zakroužkovala a přidala název. Ne, že bych nějak naléhavě potřebovala používat logo. Byl to takový potvrzovací akt. Narodil se a dostal jméno.

Tak a co z toho plyne za poučení? Dívejme se více do těla. Všímejme si, co tělo říká. Následujme ho. Zkusme někdy ulevit hlavě. Možná ji i na chvíli vypnout. Dopřát si ticho a klid. 

Znovu a znovu se přesvědčuji, že občas se zastavit a zklidnit, je mnohem efektivnější, než se snažit být za každou cenu neustále v pracovním zápřahu a všechno vymýšlet hlavou. Vím, že je to těžké. Ale nikoliv nemožné. Zvládneme to? Věřím v nás. Pět kouzel zahrady nám v tom bude vydatně nápomocné. 

„S pojmenováním Pět kouzel zahrady se cítím krásně v souladu a přesně usazená ve svém vlastním pelíšku.“

Nu dobrá. A co vlastně je těch 5 kouzel zahrady? Budu vás trochu napínat a jednotlivá kouzla budu odhalovat postupně. Máte se na co těšit. Nicméně už teď vám prozradím, že jedno z těch kouzel je KOUZLO TRVALEK. Trvalky jsou taková moje vlajková loď a poznávací znamení.

Kouzlo první: TRVALKY

Trvalky mne fascinují, co pamatuju. Už jako malá holka jsem si tvořila vlastní mini květinové záhonky u nás za domem. Hodně jsem se toulávala po lese a lukách a vždy se dojímala nad krásou květinek, zvláště ve velké ploše. To mi bralo dech. A pak když jsem v Bílých Karpatech s ostatními nadšenci kosila na prudkých stráních kvetoucí louky, to jsem byla v sedmém nebi. 

Od té doby, co mám svou vlastní zahradu, mám trvalky blíž a nechávám se sytit jejich krásou na každodenní bázi :) Okouzluje mne, jakou dynamiku vnáší do zahrady dobře promyšlený trvalkový design, jak se během jediné sezóny proměňuje a mnohokrát vás potěší novými květy, překvapí vzájemně se doplňujícími strukturami, texturami a zapůsobí svými barvami.

V eBooku 11 kouzelných trvalek vám představím 11 mých vůbec nejoblíbenějších květin prověřených v drsných podmínkách mojí zahrady.  Podělím se s vámi také o tipy, jak vybrat ty správné květinky právě do vaší zahrady. A prozradím, proč je dobrý nápad vyměnit trávu za trvalkový záhonek. Důvody jsou jak ryze racionální, tak i ty spíše emocionální. A pokud už máte své oblíbené trvalky a jenom se vám je nedaří poskládat do fungujícího celku, mrkněte sem.

Jemné emoce, které se rozeznívají a rozechvívají při pohledu na krásnou trvalkovou výsadbu, na něžnost květů, jsou v dnešní turbulentní době tak moc potřeba. V tom okamžiku zvláštního niterného pohnutí, kdy se v nás rozleje ten odraz krásy, která bere dech, se dostáváme blíž k sobě. Máme šanci si povšimnout, co se v nás děje, kdo jsme a co užitečného můžeme přinést světu.