5 pastí na cestě za nádhernou kvetoucí výsadbou

Toužíte po barevné kvetoucí zahradě, kterou jste viděli na obrázcích, ale u vás v realitě to taková neodolatelná krása rozhodně není. Zkoušíte si tvořit kvetoucí výsadby, ale stále to nějak není úplně ono. Trvalky se málo rozrůstají a občas nějaká dokonce nepřežije zimu. Místo, abyste se přibližovali k bujné kvetoucí výsadbě, záhon zarůstá plevelem. Nemáte čas neustále plít a moří vás časté zalévání.

Vypadá to, že jste po cestě za nádhernou kvetoucí výsadbou spadli do některé z pastí. Nevidím teď na vaši konkrétní situaci, ale při mých  toulkách krajem si všímám některých častých nástrah, do kterých se spadne raz dva. Vězíte pak až po uši v pasti a váš květinový sen stále nevypadá jako ráj. Do jaké jste spadli?

Malé počty rostlin

Malé počty sazenic obecně, případně malé počty kusů od stejného druhu. Tak se jmenuje past první. Jak já vás chápu! Každá jednotlivá rostlinka něco stojí.  Doufáte tedy, že se rozrostou. Ony se rozrostou. Některé rychleji a některé pomaleji. Ovšem ono to rozrůstání má své dané limity, hlavně časové. A tak čekáte a čekáte. Přetahujete se s plevely. A frustrace by se dala krájet.

Kolik rostlin na metr čtvereční?

Nepadejte do této pasti a počítejte s tím, že na 1 m2 by mělo přijít zhruba  5 – 10 kusů rostlin podle jejich šířky v dospělosti a podle podmínek na stanovišti. Cílem je, aby se trvalky do sebe zapojily a výsadba se stala ucelenou a tím také velmi samostatnou. Na snímku níže je část záhonku první rok po výsadbě. Je zřejmé, že bude ještě rok možná i dva trvat, než se tyto rostliny zcela propojí.

Když jsem kdysi začínala tvořit svůj vlastní květinový ráj, byla jsem dost naivní. Přinesla jsem si vždy jen několik málo květin a myslela si, že z toho mála vykouzlím něco parádního. Představte si, jak se asi změní zahrada poté, co do ní přidáte třeba devět malých sazeniček trvalek. Téměř vůbec. Takové množství je vhodné tak akorát na osázení truhlíků na balkóně či květináčů na terase, ale pro zahradu je to zoufale málo. 

Chaos či kvetoucí harmonie?

Variací na tuto past je přílišná pestrost v záhonku. Pestrost vypadá velmi hezky ve velké ploše, ale tu v zahradách většinou nemáme. Běžné zahradní kvetoucí záhonky vypadají daleko lépe, když se držíme zlatého pravidla MÉNĚ JE VÍCE.

Proto sázejte vedle sebe minimálně 5 rostlin od stejného druhu, lépe však 7 a nebojte se ještě vyšších počtů. Spíše se tak přiblížíte k nedbalé přírodní eleganci, k přirozenosti, i když zatím nebudete znát další principy, které dělají z květin skutečné výsadby, které berou dech.

Chybí půdopokryvné rostliny

Naprosto zásadní bod. Bez půdopokryvných rostlin nebude výsadba nikdy samostatná a nikdy nebude působit přirozeně.

Půdopokryvným rostlinkám říkám také pečovatelky, protože pečující o to, aby byla půda zakrytá a nevysychala a zároveň střeží záhon před nechtěnými návštěvami plevelů. Před tím, než se pečovatelky rozrostou po celém prostoru, drží tyto funkce mulč, o kterém budeme mluvit už za chvilku.

To bylo tedy hledisko ryze praktické, které zajistí vysokou míru bezúdržbovosti záhonku. Estetické hledisko je však také důležité. Trvalková výsadba bez nejnižšího patra působí spíše, jako záhon mrkví. Až teprve všechna patra udělají ze záhonku harmonickou funkční trvalkovou výsadbu.

Mulčovací textilie

Věřím, že textilie už se vás netýká. Zdá se mi, že tahle past už je dostatečně označena pomyslnou barevnou páskou s nápisem NEVSTUPOVAT. Prodejci však stále líčí, že tohle je jediná věc, která vás ochrání od zaplevelení záhonu. A některé odborné zahradnické firmy ji také stále používají.

Od čeho vlastně nás ochrání mulčovací textilie?

O mulčovací textilii je třeba vědět, že vás velmi spolehlivě “ochrání” od nádherných bujných a zdravých výsadeb. Tvrdí se, že žádný plevel nemá šanci prorazit. Jenže semínka plevelů napadají svrchu a vyklíčí a rostou si na povrchu. Zatímco vaše rostliny, které se snaží zakořenit pod textilií zrovna šťastné nejsou. Zoufale jim chybí vzduch, voda se k nim také dostává špatně a trápí je plísně, které tam vznikají.

Asi bych se tu tak nerozepisovala, kdybych neměla osobní zkušenost. Před 11 lety, když jsme sázeli unáhleně první keře, použili jsme to, co se tenkrát všeobecně doporučovalo. Plachetku. Po pár letech, kdy jsme ty keře přesazovali,  bylo jasné, že s textilii dál cesta nevede. To, co jsem našla pod textilií, bylo prostě příšerné. Mrtvá země.

Jak funguje život pod textilií? Nefunguje. Plíseň. země naprosto tvrdá, utužená, bez vzduchu. V takovém prostředí nemůže prosperovat cokoliv živého. 

Malá vrstva mulče

Ještě jednou se zastavíme u nejnižšího patra výsadby, protože tato úroveň se často podceňuje. Už jsme mluvili o chybějících půdopokryvných rostlinách, naprosto nevhodné textilii a teď ještě doladit mulč. Až se jednou půdopokryvné rostlinky rozrostou, mulč už nebude potřeba. Do té doby však je velmi hodnotným pomocníkem.

Co je to mulč?

Mulč je materiál, který zakryje povrch půdy a chrání jej tak před vysycháním a také brání v růstu většině plevelů. K trvalkám nejraději používám štěpku či štěrk.

Zákeřnost této pasti spočívá v tom, že pokud zakrytí mulčem nebude důkladné, výsledek našeho mulčovacího snažení bude horší, než kdybychom neudělali ohledně horního zakrytí vůbec nic. Pokud totiž plochu jen tak pocukrujete mulčem, plevele se zaradují, jak se hezky v půdě drží vlhkost a vyjedou s o to větší razancí.

Slyšeli jste něco o cukrování v zahradě?

Pocukrování slámovým mulčem se v zahradě používá, ale pro jiný účel. Používá se na zeleninových záhonech poté, co vysejeme drobná semínka. Každé stéblo slámy udrží trochu vlhkosti, semínka mají dost světla a mohou vesele růst. Plevel, který roste také, je třeba plít.

V trvalkových záhoncích si takovou piplačku připravovat nemusíme. Sázíme většinou sazeničky, které jsou již dobře prokořeněné a překrytí 5 cm vrstvou mulče jim nebude vadit. Semínka pampelišek, pokud je necháte dojít do paragánového :) stádia, rády nalétají svrchu do mulče, ale protože koření především v horní vrstvě štěpky, velmi snadno je jedním cvičeným hmatem vytáhnete.

• 5
  PAST PÁTÁ

Pravidelné kropení

Záměrně používám slovo kropení, neboť lépe vystihuje následný výsledek. Také máte ten zvyk každý večer proběhnout s hadicí zahradou? Tak schválně po takové zálivce hrábněte do půdy a podívejte, kam až se voda dostala. Zjistíte nejspíš, že vlhkost není dál, než pár milimetrů pod povrchem. Voda se tedy nedostala ani tam, kde by měla kořenit zdravá kvetoucí trvalka.

Rostliny pod automatickou či pravidelnou ruční zálivkou tvoří kořeny jen v horní vrstvě a jsou velmi choulostivé. V létě nejsou schopné vydržet období bez deště a v zimě nepřečkají mráz.

Jak tedy zalévat kvetoucí výsadby?

Řešení je zalévat v delších intervalech, ale vydatně. Doporučuje se cca 15 litrů na metr čtvereční, což je jedna větší konev.

U mne na zahradě to v praxi funguje tak, že jednou začas (2x – 5x za léto) vyčerpám do zahrady značnou část retenční nádrže, kde máme zásobu dešťové vody. Vezmu hadici, nechám ji vytékat do záhonku a postupně ji přemisťuji zahradou. Mezitím vyškubnu plevel, na který narazím nebo si natrhám kytici do vázy. Čas je využitý a voda se postupně dostává hlubokou do půdy.

Trvalky si vytvoří bohatý kořenový systém a stanou se z nich zdravé samostatné rostliny, které s přehledem zvládnou i letní horka. 

A JEŠTĚ NĚCO NAVÍC

Tak to bylo pět nástrah, které vás mohou cestou za vaší nádhernou efektní kvetoucí zahradou potkat a do kterých se určitě nechcete chytit.

Rozhodně však při zakládání kvetoucího záhonku nezapomeňte na úplně nejdůležitější základní pravidlo, a to zní: „Slaďte vhodnou rostlinu s podmínkami na konkrétním stanovišti.“

Podaří-li se vám to,  trvalky vám budou dělat radost.

Stačí si jen zodpovědět na 3 otázky. Pakliže jste už pokročilí, můžete se zamyslet i nad dalšími hledisky, které jdou pěkně do hloubky. Základní i pokročilé otázky najdete na straně 27 v eBooku zDARma a pokud si vytisknete stranu 28, můžete si hned daný postup hezky prakticky otestovat na mých 11 nejoblíbenějších trvalkách.

Ať vám trvalky dělají radost!