ZAHRADA PĚTI KOUZEL

Vítej v mém tvůrčím světě, kde se nořím do kreativy a ocitám se mimo prostor a čas.

Trpělivost a dobré načasování to jsou kvality, kterým se lze od zahrady naučit. 

Moje zahrada je pro mne laskavou náručí, místem kde jsem sama sebou. Ona a já jsme tak nějak jedním. Obrazy, které v ní pojmenuji, nacházím i sama v sobě. Je mou učitelkou a průvodkyní, zrcadlí mi moje talenty i moje limity. 

Baví mne komunikace s mou zahradou. Posílá mi nápady a vize a trpělivě čeká, až dozrají. Dospívání trvá různou dobu, někdy dny a jindy roky. A když chytnu ten správný okamžik, vize se mění v realitu tak snadno, jako bych je vytáhla z popelčina kouzelného oříšku.  

Nejoblíbenější místo

Lavička za jezírem, kde sedávám chráněna v náručí starého hlohu.

Hloh a jeden špendlík, ty tu byly ještě před námi, jinak tento pozemek býval zelenou loukou.

Stínu tu bylo pomálu a my jsme byli ze začátku velmi motivováni, zasadit rychle kostru naší zahrady ze stromů a keřů, aby se prostor stal příjemným i v horkých letních dnech. 

Totiž žádné jiné zastínění vám neposkytne tak příjemné klima, jako právě koruna stromu či listoví rozložitého keře.

Má zahrada je stálým prostorem pro mou kreativitu, pro experimentování, pro totální ponoření se do tvorby, ale také prostor pro odpočinek. Tomu poslednímu se musím vědomě učit. Pomáhají mi k tomu lavičky a křesílka rozmístěné porůznu na slunci i ve stínu.

Oheň rozhodně do zahrady patří a ohniště je jedním z nejoblíbenějších míst našich dětí. 

Trvalky

Tvorba, která mne baví asi úplně nejvíc, je ta kolem trvalek. Nejdříve to byly tanečky s barvami a později jsem zjistila, že minimálně stejně důležité jsou vzájemné kombinace jejich struktur a textur. A není to jen o trvalkovém záhonu, ale o uceleném zapojení květin do celé zahrady. Bylinné patro zahradu zvláštním způsobem oživí.  A ta celistvost a živost uzdravuje i lidi, které v zahradě žijí a alespoň trochu se tomu otevřou :)

Kvetoucí trvalky mne fascinují svou něžností, tím jak se neustále proměňují. Traviny, které mám také moc ráda, mi zase připomínají lesní atmosféru. Ten pocit, kdy vyjdete z hlubokého lesa na paseku zalitou sluncem, kde to voní a hřeje.

Právě spojení kvetoucích trvalek, okrasných travin a jarních cibulovin mi přijde geniální. Máte se na co koukat po celou sezónu. Na jaře tulipány, poté šalvěje, rdesna a na podzim sasanky, něžné princezny a nenahraditelné astry. V zimě traviny, které skvěle kontrastují třeba s tmavě zelenou barvou borovic nebo bílou kůrou bříz.  

Nehubím a nepoužívám chemii. Vím, že beruška už je na cestě.

Snažím se, aby vše co se u nás děje, bylo co nejvíce v souladu s přírodou. Popravdě nesnažím, já to tak nějak v sobě mám přirozeně.

Nenapadlo mne ještě dosud hubit mšice vyhřívající se na větvičce. Nehubím a nepoužívám chemii. Vím, že beruška už je na cestě. Neřeším žádné nemoci rostlin. Díky velké pestrosti si zahrada poradí sama. Je-li napaden nějaký druh něčím. Nevadí. Rána v zahradě se velmi rychle zacelí. 

"Proč právě trvale udržitelná zahrada?", ptáte se. Mne to tak dává největší smysl. Využít zdroje, které nám prostor nabízí. Postavit zídku z kamenů, kterých je tu hojnost. Nadělat si štěpku a dřevěnné uhlí z vymýcených špendlíků. Sázet stromy i pro potomky, krásné a plodné vysokokmeny. 

Naše zahrada je přirozeně ekologická a z velké míry trvale udržitelná. Vše, co zde vyroste, se i využije.

Dnes jsem vás jen chtěla pozvat na krátkou návštěvu k nám a nechat vás nasát atmosféru. Jsem ráda, pokud se vám návštěva líbila a něčím jste se inspirovali. A pokud ne, nevadí, alespoň jste si vyjasnili, že tohle není vás styl, a jste tak blíž k té vaší osobní představě o ideální zahradě. Vyjasnění si našeho záměru, naší představy, našeho stylu je jeden z nejdůležitějších kroků k vlastní krásné zahradě.

Inspirujte se obrázky, ale hlavně se ptejte sami sebe a poctivě si odpovídejte. Pětadvacet otázek, které kladu klientům na první schůzce, nám vyjasní mnohé během velmi krátké doby. 

Petra