Moje zahrada

"Vítejte na mém ZEMĚ kousku. Vítejte v mém tvůrčím světě,

kde se nořím do kreativy a ocitám se mimo prostor a čas."  

Moje zahrada je pro mne laskavou náručí, místem kde jsem sama sebou. Ona a já jsme tak nějak jedním. Obrazy, které v ní pojmenuji, nacházím i sama v sobě. Je mou učitelkou a průvodkyní, zrcadlí mi moje talenty i moje limity. Těžko o ní mluvit  a nezmínit, co přináší mně osobně. A těžko mluvit o mne jako člověku, designérce a zahradnici bez slůvka o kouzlech zahrady.

Baví mne komunikace s mou zahradou. Posílá mi nápady a vize a trpělivě čeká, až dozrají. A když dozrají/u, tak se vize mění v realitu tak snadno, jako bych je vytáhla z popelčina kouzelného oříšku. Dospívání trvá různou dobu, někdy dny a jindy roky. A podobně to můžete mít se svou zahradou i vy. Kvalita trpělivosti a kvalita postupného zrání  jsou dva dary, které jsou v nabídce hned na začátku.

RODINNÁ ZAHRADA

Pokud mluvím o mojí zahradě, myslím tím naši. Žijeme na ní s mým mužem, softwarovým mágem a třemi synky, hraničáři a zbojníky. Taky s kočkami, ježky a mnohými dalšími živáčky.

Naše zahrada si bzučí a vrní na severozápadním kopci pod brdskými hřebeny ve výšce 378 m n. m. Pro pěstování nikterak ideální podmínky ve spojení s hutným jílem v podloží a silnými větry od západu. Pro kochání se krásným výhledem do údolí Berounky a na západ slunce značka ideál.

Náš prostor má zhruba 1400 m2 a na několika z těch metrů stojí naše dřevostavba, která je inspirována padlým kusem stromu v lese. Fakt. :)  Dům je přízemní stavbou a mne opravdu baví jeho skvělé propojení s venkovním prostorem. Příroda je na dosah ruky z každé místnosti. Páteří zahrady jsou vlnící se cestičky, které člověka provedou trvalkovými výsadbami až k jezírku.

Za jezírkem se můžete posadit na lavičku a kochat se pozorováním vodní hladiny chráněni pod větvemi starého hlohu. Hloh a jeden špendlík, ty tu byly ještě před námi, jinak tento pozemek býval zelenou loukou. Stínu tu bylo pomálu a my jsme byli ze začátku velmi motivováni, zasadit rychle kostru naší zahrady ze stromů a keřů, aby se prostor stal příjemným i v horkých letních dnech.  Totiž žádné jiné zastínění vám neposkytne tak příjemné klima, jako právě koruna stromu či listoví rozložitého keře.

Dole na severu je největrnější místo s nádherným výhledem do volné krajiny. Pro to dechberoucí panorama tady nejsou žádné mohutné větrolamy, jen menší chráněná zákoutí. Značně nám s větrem pomáhá výsadba u souseda. Ač jsme v začátcích byli zoufalí z každé dřeviny ohrožující náš široký rozhled, teď oceňujeme, že je vítr zpomalen. Výhled je rozdělen na několik průhledů, vkusně orámován zelení. 

Mimochodem výhled možná řešíte i vy. Koupili jste si pozemek na krásném místě a chcete si zachovat rozhled, rozhodně ne méně, než plných 360 stupňů. Je to přirozené a časté. My jako současní lidé svázání společností prostě chceme cítit prostor. Ne všichni pochopitelně, ale já osobně to tak třeba mám. 

Přesto vysazuji i stromy, které můj prostor učiní pestřejším a zajímavějším, promění svět z 2D do 3D. Vůbec nevadí, když se některá z vyšších dřevin ocitne i v části výhledu a promění jej v obraz s větší hloubkou. Věrte mi, že o nic nepřijdete, ale získáte!

Ohniště je schované. Záda mu tvoří vysoký divoký živý plot a pomalu obrůstá trvalkami. Oheň rozhodně do zahrady patří a ohniště je hned druhým nejoblíbenějším místem našich dětí po jezírku. To máme jezírko, ohniště a pak koruny stromů a velkých keřů.

V horní části, chráněné před větrem, rostou ovocné stromy: třešně, jabloně, slivoň a broskvoně. Na nejvlhčím místě zahrady, přesně tam, kde se nám během déletrvajících dešťů vyvrátila jeřabina, vzniká tůňka. Chystáme se na skleník a terasovité záhonky. Nejvíce se teď však těším na to, že rozšířím guild pod jabloní. Co to je takový trvalkovojedlý guild pod ovocným stromem a jak vypadá vám povím v některém dalším článku. 

Má zahrada je stálým prostorem pro mou kreativitu, pro totální ponoření se do tvorby, ale také prostor pro odpočinek. Tomu poslednímu se musím vědomě učit. Pomáhají mi k tomu lavičky a křesílka rozmístěné porůznu na slunci i ve stínu.

TRVALKY

Tvorba, která mne baví asi úplně nejvíc, je ta kolem trvalek. Nejdříve to byly tanečky s barvami a později jsem zjistila, že minimálně stejně důležité jsou vzájemné kombinace jejich struktur a textur. A není to jen o trvalkovém záhonu, ale o uceleném zapojení květin do celé zahrady. Bylinné patro zahradu zvláštním způsobem oživí.  A ta celistvost a živost uzdravuje i lidi, které v zahradě žijí a alespoň trochu se tomu otevřou :)

foto: www.ondrejbalek.cz

Kvetoucí trvalky mne fascinují svou něžností, tím jak se neustále proměňují. Traviny, které mám také moc ráda, mi zase připomínají lesní atmosféru. Ten pocit, kdy vyjdete z hlubokého lesa na paseku zalitou sluncem, kde to voní a hřeje.

Právě spojení kvetoucích trvalek, okrasných travin a jarních cibulovin mi přijde geniální. Máte se na co koukat po celou sezónu. Na jaře tulipány, poté šalvěje, rdesna a na podzim sasanky, něžné princezny a nenahraditelné astry. V zimě traviny, které skvěle kontrastují třeba s tmavě zelenou barvou borovic nebo bílou kůrou bříz.  

foto: www.ondrejbalek.cz

Každý očekává od zahrady něco jiného. Někdo hodnotí kvality zahrady podle množství zavařenin ve spíži a plných polic ve sklepě. Jiný podle dokonalosti trávníku. Další podle krásy a estetického dojmu. Pro mne je důležitá ta estetika, ale také přirozenost, smysl a hloubka.

PŘÍRODNÍ ZAHRADA

Naše zahrada má krásu trvalek, zeleninové záhonky, hodně jedlých keřů (rybízy, maliny, angrešty, ostružiny, jostu, arónii, dřín, hlošinu, zimolezy kamčatské a malou keřovou moruši, také lísky a málem bych zapomněla na výborné a krásné muchovníky), několik ovocných stromů a také ty lesní.

Snažím se, aby vše co se u nás děje, bylo co nejvíce v souladu s přírodou. Popravdě nesnažím, já to tak nějak v sobě mám přirozeně. Nenapadlo mne ještě dosud hubit mšice vyhřívající se na větvičce. Nehubím a nepoužívám chemii. Vím, že beruška už je na cestě. Naše zahrada je ekologická a z velké míry trvale udržitelná. Vše, co zde vyroste, se i využije.

"Proč právě přírodní zahrada?", ptáte se. Mne to tak dává největší smysl. Zalévají mne vlny blaženosti, když mohu využít zdroje, které nám prostor nabízí. Postavit zídku z kamenů, kterých je tu hojnost. Nadělat si štěpku a dřevěnné uhlí z vymýcených špendlíků. Sázet stromy i pro potomky, krásné a plodné vysokokmeny. Vím, že je to tak dobře.

Dnes jsem vás jen chtěla pozvat na krátkou návštěvu k nám a nechat vás nasát atmosféru. Jsem ráda, pokud se vám návštěva líbila a něčím jste se inspirovali. A pokud ne, nevadí, alespoň jste si vyjasnili, že tohle není vás styl, a jste tak blíž k té vaší osobní představě o ideální zahradě. Vyjasnění si našeho záměru, naší představy, našeho stylu je jeden z nejdůležitějších kroků k vlastní krásné zahradě.

Inspirujte se obrázky, ale hlavně se ptejte sami sebe a poctivě si odpovídejte. Pětadvacet otázek, které kladu klientům na první schůzce, nám vyjasní mnohé během velmi krátké doby. 

Petra

Foto: Karolina